Spánkem stráví každý z nás přibližně třetinu svého života. To je samo o sobě pádný argument pro to, abychom se zabývali tím, jak spíme a jak kvalita spánku ovlivňuje chod našeho organismu. V zásadě můžeme rozlišovat mezi spánkovou kvantitou (vyjádřenou počtem hodin) a jeho kvalitou, jejíž měření je složitější.
Pro dospělé jedince se doporučuje sedm až devět hodin spánku. Článek Sleep Quantity vs. Sleep Quality. (n.d.) uvádí, že mladým lidem mezi 18-25 lety může stačit pouze 6 hodin spánku či naopak více než 11 hodin. Autoři dále upozorňují, že každý jedinec je unikátní v tom, kolik hodin spánku potřebuje a je nutné vypozorovat na sobě, po kolika hodinách se člověk cítí plně odpočatý. Harvey et al. (2008) ve své studii uvádí, že není statisticky významný rozdíl mezi lidmi trpícími nespavostí (insomnia) ve vztahu k jejich pohlaví.
Důležitá je také kvalita spánku. Výše zmiňovaný článek říká, že při kvalitním spánku člověk usne do 30 minut, spí celou noc s maximálně jedním probuzením a při takovém probuzení opět usne maximálně do 20 minut. Nutnost tzv. počítání oveček naopak indikuje špatnou kvalitu spánku. Pro zvýšení kvality autoři doporučují úpravu životního stylu zejména ve smyslu zařazení pohybových aktivit, omezení pití alkoholu a kofeinových nápojů (Smoothierecepty.cz, 2018).
Neměli bychom zapomínat ani na prostředí, ve kterém spíme. Podle některých údajů až 36 % respondentů spí v místnosti bez rolet či závěsů, které by zabraňovaly průniku světla do místnosti. Pro kvalitní spánek by místnost měla být co nejtmavší. Dále bychom měli dbát na to, aby matrace, na které spíme, byla v pořádku, tedy dostatečně pevná bez nerovností. Některé recenze matrací pak uvádí, že je vhodné, když je matrace ergonomicky tvarovaná. V neposlední řadě je třeba uvést také teplotu místnosti, ve které člověk spí. Obecně platí, že pro kvalitní spánek by měla být teplota spíše nižší, okolo 15-19 stupňů Celsia (Sleepfoundation.org, n.d.).
Pokud spánek zanedbáváme, vystavujeme se riziku cukrovky, vysokého krevního tlaku (Peppard et al., 2000), snížené imunitě, výkyvům nálad, rozvoji kardiovaskulárních chorob (Harvey et al., 2018) a obecně zvýšené úmrtnosti až o 15 % (Harvard, n.d.). Z uvedeného tedy vyplývá, že bychom tuto důležitou součást našeho života neměli zanedbávat a naopak bychom jí měli věnovat zvýšenou pozornost.
Zdroje:
Benjamin, E. J., Virani, S. S., Callaway, C. W., Chamberlain, A. M., Chang, A. R., Cheng, S., … Deo, R. (2018). Heart Disease and Stroke Statistics—2018 Update: A Report From the American Heart Association. Circulation, 137(12), e67–e492. doi:10.1161/cir.0000000000000558
Harvey, A. G., Stinson, K., Whitaker, K. L., Moskovitz, D., & Virk, H. (2008, March 01). The subjective meaning of sleep quality: A comparison of individuals with and without insomnia. Retrieved from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2276747/
[Improving Sleep Quality: How is Sleep Quality Calculated?]. (n.d.). Retrieved from https://www.sleepfoundation.org/articles/good-fair-or-poor-how-well-do-you-sleep
Peppard, P. E., Young, T., Palta, M., & Skatrud, J. (2000). Prospective Study of the Association between Sleep-Disordered Breathing and Hypertension. New England Journal of Medicine, 342(19), 1378–1384. doi:10.1056/nejm200005113421901
Sleep and Disease Risk. (n.d.). Retrieved from http://healthysleep.med.harvard.edu/healthy/matters/consequences/sleep-and-disease-risk
Sleep Quantity vs. Sleep Quality. (n.d.). Retrieved from https://www.sleep.org/articles/sleep-quantity-different-sleep-quality/
Zdravý životní styl – 15 praktických tipů jak na něj. (2018, April 23). Retrieved from http://smoothierecepty.cz/zdravy-zivotni-styl/
